Jak správně kompostovat doma i na zahradě

Naučte se správně kompostovat a udělat tak z biologických odpadů levné a zároveň velmi efektivní hnojivo. Kompostování je nejen snadnou cestou k získání kvalitního humusu, zároveň jím snižujete produkci odpadů a část z nich vracíte zpět do oběhu.

Obsah

1. Co se má a nemá kompostovat
2. Příklady vhodného odpadu
3. Příklady nevhodného odpadu
4. Kompostovací cyklus
5. Samotné kompostování
6. Několik rad závěrem

Co se má a nemá kompostovat

Základem každého kompostování je vhodná volba odpadů. Ne každý biologický odpad je totiž vhodný k uložení na kompost. Při rozhodování o vhodnosti jednotlivých materiálů je důležité uvažovat podíl obsaženého dusíku a uhlíku, který z podstatné části určuje následné práce s kompostem (materiál v kompostu s více dusíkem se rozkládá rychleji a nepotřebuje tak tolik péče a času).

Nejvhodnějšími materiály pro kompost jsou především netoxické a v přírodě rozložitelné látky, včetně většiny biologického odpadu vzniklého v kuchyni nebo na zahradách. Naopak za problematické se považují plastické látky (PET lahve, mikrotenové sáčky atp.), které se v přírodě nerozloží, a když tak pouze v dlouhém časovém horizontu. Vyhnout byste se měli například i chemicky ošetřeným materiálům a potravinám živočišného původu, společně se zbytky vařeného jídla (jde především o zápach a lákání zvěře).

Příklady vhodného odpadu

Co patří do kompostéru:

Odpad z kuchyně:

• Ovoce, zelenina, potraviny, zbytky vařených jídel, čaj, kávový výluh

Odpad ze zahrady:

• Květiny, tráva, listí, kořeny, padlé ovoce, plevel, zemina

Ostatní organický odpad:

• Popel, piliny, hnůj, trus, vlasy, ubrousky z papíru, vajíčkové kartony

Příklady nevhodného odpadu

Co nedávat do kompostéru:

Recyklovatelné suroviny:

• Kovy, plasty, textil, sklo

Nevhodné látky:

• Barvy, medikamenty, motorové a jiné než kuchyňské oleje, baterie, chemické prostředky

Ostatní organický odpad:

• Obsah vysavačových pytlů, kosti a zvířecí zbytky

Kompostovací cyklus

Stejně jako například recyklační cyklus má svoji danou posloupnost, je i ten kompostovací určitým „životním cyklem“ odpadu, který má hned několik variant.

Jak kompostovat odpad z domácnosti

V domácnosti produkujete mnohem méně biologického odpadu než na zahradě. Proto se i jeho sběr neprovádí v takovém rozsahu, aby bylo zapotřebí používat větší zahradní kompostér. Bohatě postačí malý domácí.

Z vaší kuchyně odpad můžete umístit do plastových pytlů určených ke kompostování nebo do popelnic na bioodpad, které vaše obec pravidelně sváží. Další variantou, jak se odpadu zbavit, je jeho uložení na komunitním nebo domácím kompostu, s jehož pomocí odpad můžete vrátit na zahradu nebo jej nechat odvést do kompostáren, kam mimochodem směřuje i odpad z pytlů a popelnic.

V kompostárně se odpady zpracovávají ve větším množství a za uměle vytvářených podmínek, které urychlují a zefektivňují proces tlení. Hotový humus se pak používá jako hnojivo u zemědělských plodin, které už kupují spotřebitelé a celý proces se tak zacykluje.

Jak kompostovat odpad ze zahrady

Vaše zahrádky a zahrady již produkují mnohem větší množství vhodného biologického odpadu. Proto se v těchto případech vyplatí koupit kompostér, který je odolný vůči tlení a zároveň svou stavbou urychluje kompostovací proces. Mít na zahradě kompostér pro ukládání shrabaného listí, spadeného ovoce či nadrcených větví je nejvhodnější možnou variantou nakládání s biologickým odpadem.

Pokud však přímému zpracování neholdujete, pak není nic jednoduššího, než odpad uložit do speciálních kontejnerů, které jsou pravidelně vyváženy do kompostárny. Sem můžete materiál ze zahrady odvést i sami. Celý proces pak pokračuje stejnou cestou, jako v případě odpadu z domácnosti, ostatně to můžete vidět i na přehledné infografice.

Samotné kompostování

Ať už spoléháte na komunitní nebo menší zahradní kompostéry, vždy myslete na pravidelné míchání, ke kterému v případě vysušování používejte i vodu. Při míchání je také možné použít urychlovače kompostování, které umí snížit čas potřebný na přetvoření odpadu na humus. Při míchání se nebojte přidávat ani zralý kompost či zeminu – podpoříte tím rozklad uložených surovin.

Proces rozkladu biologického odpadu je neodmyslitelně spjat s postupnou ztrátou objemu kompostu. Tlením však nemizí jen objem, ale také kyslík, který potřebují mikroorganismy ke své aktivitě. Pokud jej nedostávají, přestávají pracovat, tím se zpomaluje i proces rozkladu.

Několik rad závěrem

• Nevkládejte na kompost napadené části rostlin a dřeva, bakterie by mohly přežít kompostovací proces a vy byste si je zanesli do zahrady
• Zbytky ovoce nebo například lógr chutná žížalám, které urychlují proces kompostování
• Kromě vařených věcí kompostu škodí i cizorodý materiál (např. exotické ovoce)
• Kompostovat lze například i papír znehodnocený biologickými látkami
• Pokud se rozhodnete pro kompostování popele, pak používejte výhradně ten dřevěný

Při zakládání kompostu na zahrádce myslete i na to, kde pro něj najdete místo. Volte obezřetně, budete do něj totiž pravidelně chodit, tak ať nemusíte urážet žádnou převratnou vzdálenost. Nezapomínejte ani na riziko zápachu a s tím související narušení dobrých sousedských vztahů. Závěrem vám přejeme mnoho úspěchů při domácím nebo komunitním kompostování odpadů z domácnosti i zahrádky.

Další články z poradny o kompostování

• Domácí kompostování
• Kompostování trávy
• Kompostování listí
• Kompostování pomocí urychlovačů
• Výhody kompostování a jak vybrat kompostér
• Kompostování odpadů ze zahrady a kuchyně

Recyklujeme a vyrábíme

V Puruplast vykupujeme plasty a vyrábíme z nich další užitečné výrobky:

• Zpracování plastů
• Výkup plastů
• Recyklace plastů
• Výroba polotovarů - plastové recykláty
• Plastové drtě
• Plastové aglomeráty
• Plastové regranuláty
• Výroba finálních výrobků
• Zatravňovací dlažba
• Kompostéry
• Plastové pytle

Autor: Puruplast